Heroinové deníky - Nikki Sixx

O Sixx: A. M. jsem už psala minule a zmínila jsem tam i tuto vynikající knize psané zajímavým člověkem. Upřímná zpověď zdrogovaného šílence který dvakrát skoro umřel. Poprvé v Londýně kdy se probral u odpadkových pytlů, nikdo nechce doma zdrogovanou mrtvou rockovou hvězdu a napodruhé ho zachránila Slashova přítelkyně v nějakým hotelu. V denících popisoval, že zdrhl z nemocnice, potkal pár u svíček plačících dívek, mimochodem oplakávaly jeho, ty ho odvezly domů a tam si opět šlehl. V té době si uvědomil, že je něco špatně a s drogami přestal.

Prakticky po celou knížku mi ho bylo líto a prakticky po celou dobu jsem chápala každičké jeho rozhodnutí, jeho stav mysli, no prostě jsem ho plně chápala. Občas jsem i plakala, hlavně při zmínce o jeho sestřičce Lise, kterou pořádně díky matce nepoznal. Měla Downův syndrom, byla prakticky hluchá a zcela slepá a tělesně postižená, nemohla chodit.Když se v dospělosti konečně dozvěděl kde je, zjistil co s ní je a taky o svém častém koncertování v jejím městě. Než se s ní stihl setkat, umřela.

Drogy si léčil své bolístky z dětství. Třeba to jak ho opustil otec a navštívil jej jen jednou a ne kvůli němu. Měl složitý vztah s matkou která se o něj občas nezvládala starat a dávala jej ke své matce Noně a Tomovi. Tak se nakonec zcela odcizily.

Upřímná zpověď drogami nasáklého rockera která mě chytila za srdce. Hltala jsem knihu na jeden nádech. Deníkové zápisy ne vždy psané s čistou hlavou jsou doplněné nynějšími komentáři Nikkiho a lidí co se kolem něj motaly. Já bych asi několika z nich vrazila pořádnou facku, Nikkihio z toho nevyjímaje. Knihu ovšem doporučuji úplně každému!