Holba rock na grilu 2016

Tento festival se konal v sobotu 23. 7 a já v pátek ráno nevěděla že si na něm splním sen! Na festival jsem dorazila kolem druhé hodiny. S rodiči jsme se usadily u plotu tak že se z místa dalo sledovat pódium. Ve dvě hodiny nastoupil Traktor. Skupinu jsem do té doby neznala. Pak další pro mě nezajímavá byla skupina Helpness zpívající anglicky. No a pak už začalo to nejlepší z koncertů - Arakain! Nekonečně dlouho stavěly pódium a když se na něm mihl někdo ze skupiny měla jsem pocit, že se mi zastaví srdce. Splněný sen! Hoši začaly písní Stroj. Rozhodně ne jako jedinou z nového alba. Pak to i s fanoušky rozjely písní Prázdnej kout a Arakadabra. Pak se vrhly do známých vod písní Zase spíš v noci sama kterou Honza zvládá bravůrně. Pak zazněl Diesel a Hra s ohněm. Staří fanoušci se dočkaly také Princess, která v koncertním repertoáru dlouho nebyla. A abyste si nemyslely, že to byla jen nová deska a staré známé hity zazněl i Adrenalin , Malá a ztracená či Paganini. No a jako poslední zazněla samozřejmě píseň Apage satanas.

Po Arakainech kteří hned po koncertě musely zvládnout přejezd na další koncert nastoupily DYMYTRY. Kluci si s námi zazpívaly písně z nového alba jako Sekerou, Věrni zůstaneme, Kniha života či Dej bůh štěstí. Nezapomněly ani na staré pecky jako D. O. S. T, Média,Síť pro sociály či Strážná věž. Nedílnou součástí koncertů DYMYTRY je sólo Miloše Meiera.  Kluci si to s námi náležitě užily. Proteus v jednu chvíli řekl, že skusí jednu věc na kterou snad bude vzpomínat do konce života a vyskočil do vzduchu což jsme všichni pochopily jako povel ke řvu divé zvěře. Málem jsem si na koncertě zkončila s vyřvanými hlasivkami, povel totiž zopakoval ještě několikrát. Na konci si Dymo neodpustil ty svoje dokonalé hvězdy s kytarou které byly naprosto famózní. Divím se, že kluci nechcíply vedrem v té své kůži ,maskách a plamenometech či jak se těm ohňům říká.  Bylo to opravdu super.

Pak byly Škwoři kteří zahrály hity jako To jsme my, Sama, Sraž nás na kolena, Síla starých vín či Sliby a lži. Horkýže slíže šly úplně mimo mě. Pak konečně přišly na řadu Citroni kteří seděly vedle nás u plotu. Láďa Křížek asi neví jak daleko držet od úst a místy to vypadalo, že má na něj snad chuť. No a z toho důvodu mi většino koncertu z něj pískalo v uších. Zazněly písně jak z nových alb tak i starší songy. Citron neposlouchám ta se omlouvám kdybych zkomolila nějakou píseň. Zazněly věci jako Radegast, Zahradní slavnost, Ve vzduchu létá rock'a'roll s Tanjou, Píseň ztracených a mnoho dalších. I přes pokročilou hodinu jsme si to náležitě všichni jistě užily a ječely o přídavek.

Co k samotnému festivalu? Asi jen toto: pro příště víc stánků s jídlem a nealkem protože všech šest tisíc lidí pivaři nejsou! No a více košů by taky neuškodilo!

Těším se na příští rok!